|
|
Využití a účinnost kolostra v kosmetických přípravcích
Bartoňová, Klára ; Vítová, Eva (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o účinnosti kolostra začleněného do kosmetických přípravků. Cílem práce bylo zjistit, zda má kolostrum (mlezivo) obsažené v kosmetických základech nějaký vliv na stav lidské pokožky. Teoretická část se formou literární rešerše zabývá definováním základních pojmů a jevů, zejména kolostrem, jeho složením a vlastnostmi. Dále je zde pojednáno o surovinách použitých pro přípravu reálných vzorků, na kterých byla účinnost posuzována. Jsou zde také popsány metody, kterými je možné kosmetické přípravky hodnotit. Praktická část je zaměřena na hodnocení vlivu hydratace připravených kosmetických produktů. Měřena byla hydratace a transepidermální ztráta vody přístrojem MPA. Součástí je i vyhodnocení provedených spotřebitelských testů. Ve zvláštní kapitole je hodnocena i chemická stabilita použitých kosmetických přípravků.
|
|
|
Vliv kvality kolostra na pasivní imunitu telat
ŠEFRNOVÁ, Šárka
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu kvality kolostra na pasivní imunizaci telat. Pasivní imunita rozhoduje o odolnosti organismu v raných fázích života. Práce se skládá ze dvou částí, a to literární rešerše a vlastní metodiky, která obsahuje výsledky z provedené studie a závěrečná doporučení, týkající se chovu, ve kterém byla studie provedena. Zahrnuje i metody vyhodnocování kvality kolostra a pasivní imunizace telat. Odborná část této práce se zabývá charakteristikou holštýnského skotu, předporodní péčí o matku, výživou telat, onemocněním trávicího a respiračního traktu, charakteristikou kolostra a imunity.
|
|
|
Immunologic Characteristics of Cord Blood in Children with Increased Risk of Allergy Development Preventive Use of Probiotics
Hrdý, Jiří ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Alergická onemocnění patří mezi jedna z nejčastějších onemocnění, proto nabývá na významu identifikace určitého včasného prognostického znaku ukazujícího na zvýšené riziko vzniku alergického onemocnění. Pupečníková krev je snadno dostupným klinickým materiálem, který může být využit pro hledání prognostických znaků signalizujících budoucí vznik alergie. V pupečníkové krvi dětí alergických matek (děti s relativně vysokým rizikem vzniku alergických onemocnění) a dětí zdravých matek (děti s nižším rizikem vzniku alergických onemocnění) bylo testováno proporční zastoupení Th1 cytokinů, Th2 cytokinů a regulačních cytokinů. Byla porovnána i aktivita lymfocytů, DC a Treg pupečníkové krve dětí zdravých a alergických matek. Byla zjištěna obecně vyšší reaktivita jak stimulované tak nestimulované mononukleární frakce leukocytů pupečníkové krve dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita dendritických buněk dětí alergických matek byla detekována pouze po polyklonální stimulaci. Signifikantně nižší funkční vlastnosti Treg pupečníkové krve byly prokázány u dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita lymfocytů a DC spolu se sníženou funkcí Treg pupečníkové krve dětí alergických matek mohou přispívat ke snazší sensitizaci/alergizaci predisponovaného...
|
|
|
Odchov telat s použitím různých dávek mléka
Paulíčková, Michaela
Cílem diplomové práce bylo porovnat vliv krmení odlišnými dávkami mléka na zdravotní stav, hmotnost a hmotnostní přírůstky telat, konzistenci výkalů, krevní parametry a vliv na přírůstky při rostlinné výživě. Experiment diplomové práce byl uskutečněn na 2 skupinách telat (n = 30) kdy první skupině (pokusná) bylo podáváno celkem 6 litrů mléka za den a druhé skupině (kontrolní) 10 litrů za den. Telata byla krmena 2x denně a po celou dobu měla k dispozici pitnou vodu a startér. Po porodu byla telata napojena kolostrem do 2 hodin a celkem 3 dny byla na mlezivové výživě, do experimentu byla zařazena 4. den, kdy byla vážena a přecházela na mléčnou krmnou směs. Druhé vážení proběhlo při ukončení pokusu a to ve věku 38 dní. Třetí vážení proběhlo na rostlinné výživě ve věku 155 dní. Průměrná počáteční hmotnost všech telat byla 33,5 kg. Konečná hmotnost byla statisticky průkazně nižší u pokusné skupiny, kdy průměrná konečná hmotnost byla 57,8 kg a u kontrolní skupiny 65,9 kg. Průměrný celkový hmotnostní přírůstek u pokusné skupiny byl 26,4 kg a u kontrolní 30,3 kg. Příjem startéru byl statisticky průkazně vyšší u pokusné skupiny. Pokusná skupina měla lepší hodnocení konzistence výkalů. U druhého odběru krve měla pokusná skupina hladinu ?-glutamyltransferázy v krvi nad referenčním rozmezím a to 0,62 µkat/l a statisticky byl prokázán rozdíl mezi pokusnou a kontrolní skupinou. Statisticky průkazná byla vyšší hladina albuminů u kontrolní skupiny při druhém odběru. Výsledky experimentu jednoznačně nedokladují lepší nebo horší efekt krmení různých dávek mléka v období mléčné výživy, vyšší dávky mléka zajistily vyšší přírůstky v období mléčné výživy, což ale znamená vyšší ekonomické náklady.
|
|
|
Vliv kolostra na imunitní systém telete
Pilková, Kateřina
Důležitost vlivu kolostra mléčné žlázy krávy na imunitní systém novorozeného telete je velmi dobře známa. Nedostatečné nebo nesprávné krmení kolostrem se významně podílí na morbiditě i mortalitě telat, proto se tato bakalářská práce zaměřuje na imunitu a příjem kolostra. Placenta skotu je nepropustná pro protilátky, a proto se tele rodí bez vyvinuté obranyschopnosti. Pasivní imunitu získává prostřednictvím kolostra od matky. Kolostrum po porodu oproti mléku obsahuje více imunoglobulinů, proteinů, tuků a vitaminů, které tele vyživují a chrání. Stěna střeva je propustná pro imunoglobuliny jen v průběhu prvních 24 hodin po porodu, proto je podstatné, aby se tele kolostra napilo co nejdříve po narození a v co největším množství.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na úroveň pasivní imunizace telat
ŘEŽÁBKOVÁ, Zuzana
Základem odchovu zdravých telat je dobrá úroveň pasivní imunity, která telata chrání v náročném období po narození. Ve sledovaném chovu Holštýnského plemene byl celkem u 57 telat posouzen vliv vybraných faktorů na úroveň pasivní imunizace, vyjádřenou jako obsah celkové bílkoviny v krevním séru telat. Vybranými faktory byla kvalita kolostra, čas prvního podání kolostra po narození, hmotnost a pohlaví telat. Správná úroveň pasivní imunizace byla ve sledovaném chovu prokázána pouze u 33 (57,9 %) telat. Nedostatečná imunizace se projevila ve vysoké mortalitě, která v roce 2017 dosáhla 10 %. Na úroveň pasivní imunizace měla největší vliv kvalita kolostra (P < 0,001) a čas prvního napití po narození (P < 0,0230). Ostatní sledované faktory (hmotnost a pohlaví telete) nebyly statisticky významné. Adekvátní péče o nejmladší věkovou kategorii je zcela zásadní a ovlivňuje rentabilitu chovu.
|
|
|
Vliv kvality kolostra na pasivní imunizaci telat
HÁLOVÁ, Daniela
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu kvality kolostra na pasivní imunizaci telat. Kolostrální imunita představuje důležitý mezník v životě telat, který rozhoduje o odolnosti organismu v raných fázích života. První část práce pojednává o výživě telat, především je zaměřena na kolostrální období výživy. Ve druhé části práce jsou charakterizována onemocnění trávicího a respiračního traktu, která se poměrně často vyskytují u telat od narození do odstavu a způsobují značné ekonomické ztráty v chovech skotu. Kapitoly ve třetí části bakalářské práce popisují metody vyhodnocování kvality kolostra a metody vyhodnocování pasivní imunizace telat. V závěrečné části jsou popsány výsledky získané z provedené studie a závěrečná doporučení, týkající se chovu, ve kterém byla studie provedena.
|
|
|
Hodnocení úrovně pasivní imunizace u masných telat ve vybraném chovu
KRUPKA, Martin
Cílem diplomové práce bylo ve sledovaném chovu masného skotu vyhodnotit vliv vybraných faktorů na úroveň pasivní imunizace telat (vyjádřenou obsahem celkové bílkoviny, g/l v krevním séru). Ve sledované období 2014 2016 bylo vyhodnoceno celkem 205 vzorků krevního séra telat. Vybranými faktory byly: délka stání na sucho a pořadí otelení matky, kvalita kolostra, čas prvního napití po narození, hmotnost a pohlaví telete. Adekvátní úroveň pasivní imunity byla zjištěna u 90,2 % telat. Tento výsledek se projevil i v nízké mortalitě telat ve sledovaných letech: 1,16 % (2014), 1,15 % (2015) a 1,23 % (2016). Na úroveň pasivní imunizace měl největší vliv čas prvního napití (P < 0,001), pořadí otelení matky (P = 0,0002), kvalita kolostra (P = 0,0061) a délka stání na sucho (P = 0,008). Ostatní sledované faktory (pohlaví a porodní hmotnost telat) nebyly statisticky významné. Management kolostrální výživy je pro odchov zdravých telat a rentabilitu chovu zcela zásadní.
|
|
|
Immunologic Characteristics of Cord Blood in Children with Increased Risk of Allergy Development Preventive Use of Probiotics
Hrdý, Jiří ; Prokešová, Ludmila (vedoucí práce) ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (oponent) ; Ulčová-Gallová, Zdeňka (oponent)
Alergická onemocnění patří mezi jedna z nejčastějších onemocnění, proto nabývá na významu identifikace určitého včasného prognostického znaku ukazujícího na zvýšené riziko vzniku alergického onemocnění. Pupečníková krev je snadno dostupným klinickým materiálem, který může být využit pro hledání prognostických znaků signalizujících budoucí vznik alergie. V pupečníkové krvi dětí alergických matek (děti s relativně vysokým rizikem vzniku alergických onemocnění) a dětí zdravých matek (děti s nižším rizikem vzniku alergických onemocnění) bylo testováno proporční zastoupení Th1 cytokinů, Th2 cytokinů a regulačních cytokinů. Byla porovnána i aktivita lymfocytů, DC a Treg pupečníkové krve dětí zdravých a alergických matek. Byla zjištěna obecně vyšší reaktivita jak stimulované tak nestimulované mononukleární frakce leukocytů pupečníkové krve dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita dendritických buněk dětí alergických matek byla detekována pouze po polyklonální stimulaci. Signifikantně nižší funkční vlastnosti Treg pupečníkové krve byly prokázány u dětí alergických matek ve srovnání s dětmi zdravých matek. Vyšší reaktivita lymfocytů a DC spolu se sníženou funkcí Treg pupečníkové krve dětí alergických matek mohou přispívat ke snazší sensitizaci/alergizaci predisponovaného...
|
|
|
ZÁKLADNÍ ASPEKTY VÝŽIVY TELAT
CHUDOBOVÁ, Monika
V bakalářské práci je zpracován literární přehled o výživě telat. Je zde stručně shrnut vývoj telete od jeho prenatálního období přes porod až po oblast týkající se výživy každé kategorie telat zvlášť. Jedná se o kolostrální výživu, mléčnou výživu a o výživu rostlinnou. V bakalářské práci je zahrnuta i kapitola týkající se krmných aditiv, která jsou v dnešní době nezbytnou součástí krmných dávek ve výživě telat.
|
host ::
RSS.